Historie
Historie kazatelské stanice v Blansku.

Obyvatelstvo v okolí Blanska (Spešov, Bořitov, Doubravice, Lysice) bylo již od poloviny 15. století luteránské. Samo Blansko jako léno olomouckých biskupů zůstávalo dlouho věrné katolicismu. Prvním známým luterským duchovním v Blansku byl farář Jan, od roku 1570 zde pak působil učený farář Kryštof (uváděn naposledy v roce 1576). Přesto, že většina obyvatel byla evangelického vyznání, musel se roku 1591 majitel Blanska Jan Žalkovský zavázat olomouckému biskupství, že na faře v Blansku bude ?řádný? kněz. Rozmach římského katolictví se datuje od roku 1607, nicméně v letech 1615-1620 se Blansko dostává do držení rodu ze Šlejnic, jehož příslušníci byli přísnými luteránu a zúčastnili se stavovského odboje.

Patrně všichni blanenští evangelíci po bitvě na Bílé hoře pod tlakem vrchnosti postupně přestoupili ke katolictví. Dle Jindřicha Wankla byly zpočátku konány tajné bohoslužby v odlehlých a nepřístupných jeskyních. V jedné z nich nad výtokem Punkvy zůstal vytesaný kalich. O exulantech z Blanska nemáme žádné zprávy.

Vyhlášení tolerančního patentu nemělo v Blansku valné odezvy, v roce 1834 se však hlásí k augsburskému vyznání 20 osob (patrně šlo o německé dělníky blanenských železáren). Při sčítání lidu v roce 1910 se z 4118 obyvatel hlásí k evangelictví 21 osob, které se navzájem pravděpodobně neznaly. Při sčítání v roce 2001 se z 20694 obyvatel hlásí k ČCE 138 (bez vyznání 11699, ŘK 5802, CČSH 205, ostatní 618).

První nám známí evangelíci v Blansku byli br. Stejskal - mistr ve firmě Ježek, br. Kocián - úředník na dráze a br. Krupica. Od r. 1903 žije v Blansku rodina Plachých a od r. 1910 rodina Šaršonova. Církevní práce začala v roce 1912, kdy se evangelíci začali scházet k domácím pobožnostem v soukromých domech (u Plachých, u Šaršonů a u br. Veise v Doubravici). Přičiněním br. Marka, kováře v Olomučanech, se bohoslužby konaly v místní škole.

Původně Blansko patřilo společně s celým politickým okresem Boskovice k "církvi Vanovické". Díky výhodnému železničnímu spojení se však později připojuje k brněnskému českému evangelickému sboru. Od r. 1921 začal do Blanska pravidelně dojíždět z Brna br. kazatel Procházka a tím byl položen základ kazatelské stanice. V roce 1922 byla zásluhou ředitele železáren br. Hofmana evangelíkům trvale propůjčena místnost v závodním kasinu, kde se bohoslužby konaly pravidelně dvakrát do měsíce. Dopolední řídil br. Procházka, odpolední některý člen spolku Žerotín z Brna.

Kazatelská stanice byla v Blansku ustavena 16. 11. 1924 za účasti 11 členů (což byla nadpoloviční většina plativších salár) a br. kazatele Procházky.

Zakladatelem blanenského sdružení evangelické mládeže byl Jeroným Ryšavý z Miroslavi, zaměstnanec firmy Ježek, který zval do Blanska i mládež z Brna a z Židenic. Pro nemoc však po krátké době z Blanska odešel.

Během existence kazatelské stanice se v Blansku vystřídala celá řada kazatelů, na něž pamětníci rádi vzpomínají. Br. farář Venc poprvé v Blansku kázal 16. 11. 1930 a naposledy 24. 7. 1967, jeho pokračovatelem byli br. farář Sláma a později br. farář Doule. Všichni se snažili o práci s mládeží i přes překážky od tehdejších mocipánů. Od poloviny 80. let vykonával duchovenskou službu br. farář Kalus a po jeho tragické smrti (inscenovaná dopravní nehoda) v této práci pokračovala jeho paní. Začátkem 90. let se přestěhovali z jimramovské fary na ?důchod?do Blanska manželé Tomešovi, kteří se do činnosti kazatelské stanice zapojili s velikou energií. Od roku 1991 pokračuje v kazatelském díle v Blansku br. senior Kašpar.

Místa konání bohoslužeb se často měnila: Krátce po ustavení kazatelské stanice se podařilo získat povolení ke konání bohoslužeb v místní základní škole. V závěrečné fázi války však byla škola obsazena německým vojskem. Tehdy se díky pochopení bratří z církve československé (tehdy českomoravské) mohly bohoslužby konat v dřevěném kostelíku. Po skončení války a opravě školy mohly být zde znovu obnoveny bohoslužby. Za působení br. faráře Vence byl pak zbudován sborový dům J. A. Komenského, otevřený s velkou slávou 26. 10. 1958. Nacházel se naproti městskému výboru KSČ na Rožmitálově ulici. Po 7 letech byla však tato budova asanována a evangelíci dostali náhradní místnost pro zřízení modlitebny v domě na Bezručově ulici. I ten však byl později zbořen a finanční náhrada za modlitebnu předána sboru v Brně-Židenicích. Nyní se k bohoslužbám scházíme opět ve dřevěném kostelíku CČSH (viz mapa).

Aktuálně

Ohlášky z neděle 18. června jsou k nahlédnutí zde.

V neděli 26. června zveme na sborový den, který začíná bohoslužbami v 9:00. Program celého dne je k nahlédnutí zde


Redakce