Komenský a naše děti
Zamyšlení Jany Slámové, otištěné v časopise Setkávání 3/2010

Za socialismu býval březen ve znamení oslav MDŽ a ve školství Dne učitelů, který se připomínal 28. března , v den narození Jana Amose Komenského. Co by asi řekl tento moudrý pedagog a zároveň biskup Jednoty bratrské k obsahu a metodám  výchovy dětí dnes? Vychovává rodina, škola, církev  nebo "nikdo" (děti se nechávají volně  vegetovat)? 

Připusťme, že patříme ke skupině dospělých, kteří chtějí dětem předat do života "to podstatné". Cítíme zodpovědnost za dostatek správných živin pro tělo a tak vedeme boj za rozšíření dětských chutí od hranolků, kečupu, koly apod.  též k mrkvičce, kedloubkům, či ředkvičkám. Zároveň s tělem je však třeba  sytit a zušlechťovat i dětskou duši. Ctižádostiví rodiče podporují u děti hudební vzdělání, kroužky výtvarné, dramatické či sportovní - vždyť to pěstuje trpělivost, vůli přemáhat lenost, tak proč ne? Jistě  je to dobré, zvláště předává-li tyto dovednosti někdo, kdo působí na děti  v celé šíři své pozitivně laděné  osobnosti. I  nadaným dětem  však mnohdy chybí   spojnice toho,  čemu se učí a co  vidí kolem sebe v každodenním životě.  Starším dětem se často říká: "Víc se snaž, chybí ti zodpovědnost..." Kdyby byl junior pohotový, mohli bychom se dočkat zpětné  otázky : "Komu se zodpovídám a   za co?" Jsou dnešní děti spokojené?  Pociťují lásku a opravdový zájem  svých rodičů? Mají alespoň jednoho kamaráda, který je nezradí?

Mám za to, že kromě jiného, máme  děti naučit vyrovnat se i s různými nesnázemi a dočasným neúspěchem., později s náročnými situacemi, které sebou přináší příprava na povolání, stálý partnerský vztah, péči nejen o sebe, ale i o své blízké apod. Vlivem mnoha okolností se čím dál víc rodin rozpadá, domov přestává být místem klidu a bezpečí a dětem se mnohdy vytrácí uspokojivý  příklad  hodnoty a smyslu života.

Křesťanská víra nás vede k tomu, že Ježíš Kristus je tím učitelem, který dokáže nás i naše děti vést a povzbudit ve všech situacích života. To není fráze, to je zkušenost, o kterou se s námi přijeli podělit pracovníci dětské misie z  Vítkova a později i docentka z katedry Evangelikalnej teológie a misie působící  na pedagogické  fakultě v Bánské Bystrici.  Není bez zajímavosti, že společné pro oba tyto programy byl důraz na osobní přijetí víry  v Pána Ježíše, a to už i u dětí mladšího školního věku. Určitě sehrávala  důležitou roli skutečnost, že se jednalo o misijní působení na děti z nevěřících rodin, zpravidla též sociálně  problematických. Za těchto okolností se  jim osvědčila  metoda  intenzivního působení na děti, za účelem  zprostředkování  zážitku tzv. obrácení. Snad nemluvím jen za sebe, když prozradím, že pro nás přítomné učitele nedělní školy v evangelických sborech byl ten nárok na osobní přiznání se k víře až "příliš  rychlý" (s nebezpečím  manipulace  s křehkou  dětskou duší, která ve vypjaté chvíli slíbí víc než dokáže  podržet). S několika učiteli jsem se v soukromém hovoru shodla na tom, že   jsme zvyklí  postupovat  pomaleji. Zároveň jsme si uvědomili , nebezpečí druhého extrému, kdy jen mluvíme o Bohu, ale  ne "s Ním".

Na seniorátním  a pak i celorepublikovém setkání učitelů NŠ naší církve, pořádané  na podzim v Pardubicích, jsme dostali nové podněty, jak oživit  náboženskou výuku dětí dramatizací, pomocí loutek, obrázků, rytmických písniček  apod. Živá víra v Boha dává šanci, že už i děti přestanou přijímat všechny "příjemnosti života" jako samozřejmost a dokáží za ně Bohu poděkovat. Postupem času začnou samy korigovat své jednání, ve snaze nezarmucovat Pána Boha svými  selháními.Také Ježíš  se pro některé "bujnější" typy  může stát "tím  správným frajerem", který jde do problému a nebojí se být sám proti všem. Víra posiluje sebekázeň , zodpovědnost  a odolnost proti pocitům  ublížení. ("Přestože strádám nedostatkem uznání a lásky svého okolí,  obklopuje mě láska boží, která je  stálá  a věrná.")

Vlastně jde o to, abychom udělali vše proto, aby děti kolem nás byly  ve své víře námi  všemožně podporováni . Jak?  Protože, jak zpíváme v jedné písni: "Boží láska je jako slunce," a my víme, že blahodárným účinkům slunce je třeba se vystavit - vyjít za ním, pomůžeme dětem  sestavit volbu zájmových kroužků, tak, aby  se  mohly  náboženství zúčastňovat  (tímto  děkujeme farářům, že nabízí víc možných termínů), doprovázíme  menší děti "fakticky", větší na modlitbách,  bereme vážně jejich problémy, zajímáme se o ně, dáme jim nahlédnout  do svého života víry a ... (domysli každý sám).

Závěrem vyjadřuji přání, abychom v NŠ i v rodinách byli v projevech své víry pravdiví a věrohodni, a s vírou dětí  zacházeli jako se vzácným pokladem,  jak vyjádřil J. A. Komenský: "Neb dítky, nejdražší boží dar a klenot, nejpilnějšího opatrování hodny jsou."

Jana Slámová

Aktuálně

Ohlášky z neděle 18. června jsou k nahlédnutí zde.

V neděli 26. června zveme na sborový den, který začíná bohoslužbami v 9:00. Program celého dne je k nahlédnutí zde


Redakce