Kostelík
Tato krásná stavba pochází z Nižního Seliště, které leží 20 km od Chustu na hranici Podkarpatské Rusi a Rumunska. Jeho stavba byla zahájena v roce 1601, ale dokončena až v r. 1640. Výstavba kostela se protáhla na tak dlouhou dobu z důvodu morové epidemie, kdy celá obec vymřela, a teprve po znovuosídlení mohla být stavba dokončena. Pravoslavný kostelík zasvěcený sv. Paraskiví později přešel pod správu církve řeckokatolické. Když se Podkarpatská Rus stala součástí Československa, zlepšily se životni podmínky obyvatelstva natolik, že si věřící mohli postavit kostel kamenný. Starý dřevěný kostel zůstal opuštěný a chátral (byl využíván jako ovčín).
Roku 1928 byla v Brně zahájena výstavba výstaviště a uvažovalo se o tom, že kostelík se stane jedním z exponátu "Výstavy soudobé kultury". Po moudrém uváženi, že by to pro kostelík nebylo vhodné místo, byl nabídnut památkovým úřadem farnímu úřadu československé církve v Brně. Brněnský sbor postoupil tuto nabídku v říjnu 1935 blanenskému sboru.
Kostel byl v Nižním Selišti rozebrán, jednotlivé části označeny a vlakem převezeny v září 1936 do Blanska. K převozu kostelíka bylo nutné vyřídit spoustu administrativních záležitostí, opatřit finanční prostředky a stavební pozemek. Vzhledem k ne příliš vstřícnému postoji městského úřadu a pana starosty se nepodařilo sehnat vhodnější a prostornější pozemek než ten, kde kostelík nyní stojí. Během tří měsíců byl dělníky z Podkarpatské Rusi kostelík na novém místě sestaven. Na rozdíl od původní stavby byl postaven na kamennou podezdívku, čímž se poněkud zvýšil vnitřní prostor a hlavně úroveň vstupu, která musela být vyrovnána několika kamennými stupni. Na pokyn památkového úřadu byla stěna kněžiště natřena světle modrou barvou a ostatní plochy žlutě. Vzhledem k tomu, že konstrukce věže nebyla dostatečně masivní, nebylo možné nainstalovat zde skutečné zvony a proto bylo namontováno alespoň zařízeni pro reprodukci zvuku zvonů z gramofonu. Kostel byl slavnostně otevřen v neděli 23. května 1937. Podle řady expertů se jedná o nejstarší dřevěný kostel tohoto druhu na našem území.
Dne 25. 4. 1945 bylo Blansko bombardováno sovětským letectvem, které na město svrhlo 300 malých bomb. Zahynulo tehdy 22 obyvatel města a 126 domů bylo poškozeno. Kostel rovněž neušel poškození, protože se nachází mezi dvěma školními budovami, které byly bombardovány. Osvobození Blanska oslavili v kostelíku dne 13. 5. 1945 společnými bohoslužbami církve československá a českobratrská evangelická. Shromáždění se zúčastnilo 300 osob. Z čsl. církve kázal br. farář V. Černý, za ČCE promluvil bratr František Vladík a to na slova: "Já jsem Hospodin, váš Bůh, já jsem vás vyvedl z egyptské země, abyste nebyli otroky. Rozlámal jsem břevna vašeho jha, abyste mohli chodit zpříma." (Lv 13,16).
Během roku 1946 byly odstraněny válečné škody - byla opravena věž a podélná stěna. Další rozsáhlejší opravy byly prováděny na. začátku 70. let, kdy byla vyměněna šindelová střešní krytina, opraveny ručně tepané kříže, instalovány nové bleskosvody, vyměněny měděné "makovice" na všech věžičkách a schránky doplněny dobovým materiálem. V roce 1997 byla rekonstruována elektrická instalace a vchody i okna zabezpečeny mřížemi, v letech 2003-2006 došlo ke kompletní výměně střešní krytiny i obkladu věže a stěn lodi.
