20. dubna 2026
Výpravu jsme zahájili na Schwedenplatzu. Odtud jsme se vydali k synagoze Stadttempel a u pamětní desky jsme si připomněli spisovatele Adalberta Stiftera. Jen pár kroků nás dělilo od kostela svatého Ruprechta. Na náměstí Hoher Markt jsme pak sledovali secesní orloj Ankeruhr od Franze Matsche a barokní Kašnu zaslíbení.
Cestou k centru jsme minuli Zacherlův palác od Jože Plečnika, prošli Jasomirgottstraße a došli ke katedrále svatého Štěpána. Tam jsme sledovali, jak se gotika zrcadlí v proskleném Haas-Hausu od Hanse Holleina. Na rohu jsme prozkoumali Stock im Eisen a na vídeňských Příkopech nás zaujalo krejčovství Knize od Adolfa Loose.
Kousek vedle nás čekal kostel svatého Petra, ale hlavně pamětní deska k památce Tomáše Garrigue Masaryka. Prošli jsme kolem hotelu Graben a Café Hawelka až k tolerančním kostelům -reformovanému a luteránskému a od nich k původci patentu samotného - k soše císaře Josefa II.
Další zastávkou byl Looshaus od Adolfa Loose a sousední Heldenplatz. Zde jsme vzpomínali na rok 1938 i na skandální hru Thomase Bernharda z roku 1988. Krátká pauza na sváču a poté jsme zamířili do Minoritského kostela, kde nás ohromila mozaika Da Vinciho Poslední večeře a připomněli jsme si, že zde po smrti leželo tělo „krále železného a zlatého“, Přemysla Otakara II.
Putování jsme končili zastavením u bývalého Café Central, obešli jsme monument Marie Terezie , památník Franze Werfela a putování zakončili u zlatého Pavilonu Secese od Josepha Maria Olbricha.
Děkujeme Petře a Rosťovi za fundovaný výklad a všem účastníkům za prima atmosféru!